Co Tě Oto přivedlo k hudbě a hraní na hudební nástroj?
Starší brácha poslouchal rockovou muziku a to mě ovlivnilo. Příbuzní v Západním Německu (70. - 80. léta) nám posílali nahrávky zahraničních kapel hard rock a heavy metal. Takže na tu dobu jsme měli s bráchou docela dobrej přehled o tom, co se děje v rockový muzice. V 11 nebo 12 letech jsem vzal do ruky španělku a od 13 jsem už začal pravidelně cvičit.
Bylo hned jasné, že šáhneš po kytaře, nebo jsi přemýšlel i nad něčím jiným?
Rovnou jsem sáhnul po kytaře, bubeníci mají těžkej úděl… (smích). Obecně vzato mam rád strunný nástroje. Na deskách Kabátu hraju taky na akustický nástroje –např. banjo a mandolínu.
Měl jsi nějakou vysněnou kytaru, na kterou jsi si na začátku svého hraní chtěl našetřit?
Byl jsem mladej kluk z Teplic, kde jsme žili jenom s mámou, a peníze nebyly. Každej den jsem chodil stát před prodejnu hudebních nástrojů a tam visela Diamantka (Jolana) za tři a půl tisíce Kčs. Tehdy to byl pro mě absolutně nesplnitelnej sen tu kytaru mít. Tomáš Krulich (také z kapely Kabát), tu Diamantku měl. Tak jsem na něj vždycky koukal – velkej kluk o pět let starší s Diamantkou. Tak jsem si říkal, „ty v..e on jí má“. Potom jsem si teda našetřil na použitou Jolanu Iris. Jinak můj celoživotně vysněnej nástroj byl Gibson Les Paul Custom Black Beauty.
Jaký máš kytary v současnosti?
V současný době mám skvělýho Fendera Telecastera, Gibsona Flyinga, dva Les Paul Custom, jeden Les Paul De Luxe, 12strunku Rickenbacker – ta má hodně specifickej zvuk, španělku Takamine a dvě banja od Rosti Čapka čtyřstrunný. A pak mám Jolany Tornada. V poslední době na koncertech na Jolany Tornada hraju velice často.
Napadlo Tě někdy, že budeš mít vlastní Signature model?
Nikdy, ani ve snu. Já si vážím každý takovýhle věci. S tím přišel Petr Vykydal, že by chtěl, abych měl svůj vlastní Signature model a strašně mě to těší a mám z toho radost, celkově ta spolupráce s NBE je pro mě radost a baví mě to.
Jak došlo ke vzniku spolupráce mezi Tebou a Jolanou (Petrem Vykydalem)?
Přes kamaráda jsem potkal Petra Vykydala, který koupil značku Jolana a oživil ji. V roce 2008 jsme se o tom začali bavit a mně se líbily ty Tornada, slovo dalo slovo a začal jsem na ně hrát. V tom roce jsem se setkával se spoustou předsudků od jiných kytaristů. Dokonce se i smáli, ale to se nedá srovnávat – to je jako Škoda 100 z roku 1970 a dnešní Superb, vývoj jde dopředu. V 70. a 80. letech Jolany nebyly dobrý, ale např. v 50. a 60. letech byly vynikající a hrál na ně například Eric Clapton (jeden z nejlepších bluesových kytaristů), George Harrison (z The Beatles) a Jimmy Page (Led Zeppelin). Potom díky bolševikovi šlo všechno do háje. Dneska je už jiná doba, všechno šlo dopředu a je to úplně nová etapa. Teď jsou to bezvadný nástroje. Jsou tu tři základní modely Diamant (blíže k Les Paulu od Gibsona), Grazioso (podobné Fenderu Telecasteru) a Tornado ta je nejvíc univerzální.
Jak probíhal vznik kytary Jolana Tornádo k výročí 25 let Kabátu? Měl jsi nějaké speciální požadavky nebo si to nechali na Jolana týmu?
Podílelo se nás na tom víc. Já chtěl dělat jenom 5 kusů a Petr řekl, že bude lepší udělat 10. Takže jsme je očíslovali 1/10 atd. Na bílý barvě jsme se shodli hned se zlatým hardwarem. Adam Sojka, Petr a i naše manželky se k tomu vyjádřili (smích) a hlavně teda my s Petrem. Kytara byla dělaná k 25. výročí kapely Kabát – ke koncertu na Vypichu v září 2014. Jednu jsme dali do soutěže a lidi měli zájem a hodně soutěžili, dost se o tom mluvilo a dodnes na facebooku odpovídám lidem na dotazy ohledně kytar Jolana.
Jak dlouho probíhala výroba, viděl jsi, jak postupně vzniká, nebo až hotový nástroj?
Dělali jsme na tom asi půl roku, než jsme to doladili, byla to úžasná spolupráce a myslím, že to stálo za to – všech deset kousku už je pryč. Pravidelně jsem jezdil do NBE a dělali jsme takový sezení a natáčeli dokumenty, nejprve to probíhalo na papíře, pak jsme vybírali komponenty, chtěl jsem ebenovej hmatník a vyvložkování, s tím bylo taky dost práce…
Co Tě na této kytaře nejvíc baví? Zvuk, design, tvar?
Celkově se mi líbí ten design Tornad, tohle je polomasiv, takže je lehčí a jsem díky tomu pohyblivější a líp se s ni manipuluje. Od lidí slýchám, že je skvěle na těch koncertech vidět – jak je bílá. Bezvadně drží ladění. Před přídavkem ji dám přeladit technikovi a on nemá žádný připomínky, protože prostě ladí. Jinak mam teda 4 Tornáda: 3 s ebenovým hmatníkem a jedno s palisandrovým hmatníkem – ten je dobrej na čistší zvuky – na tu nahrávám často ve studiu.
Doporučil bys kytary od značky Jolana i začínajícím hráčům nebo spíše jen zkušeným kytaristům?
Je to věc pro profíky za solidní peníze a nestojí to jako Gibson – Jolana Diamant okolo 20 tisíc Kč a Gibson za 80 tisíc. Kč a není tam žádnej rozdíl, tak by volba vždy měla padnout na Diamantku. Když se mladý hráči učí už na kvalitní nástroj, tak je to dobře, takže v tom je ideální i pro ně. Ale hodně to záleží na individuálních požadavcích hráče.
Dříve nebylo možné si tu koupit nic moc jiného než Jolanu. Po revoluci se sem dostaly i jiné značky ze zahraničí a Jolana tak ztratila své místo na trhu. Dnešní Jolany jsou už zcela jinde, než tomu bylo dříve, mám na mysli kvalitu. Jen to jméno z historie jim možná trochu brání v rozletu. Postupně se tento trend snaží změnit pan Vykydal, který tyto kytary vyrábí.
Jak vnímáš Jolanu a její budoucnost?
Ta značka je v dobrejch rukách, Petr je skvělej chlap – kterej přesně ví, co a jak má bejt a dělá to od srdce. Od té doby jsou to skvělý nástroje, k tomu není co dodat. V roce 2008 jsem byl první, kdo na to začal hrát a dneska na to hraje spousta špičkovejch českejch kytaristů. Z Chinaski – Franta Táborský, Petr Hrdlička ze Škworu, Petr Henych a další. Český výborní kytaristi pochopili, že můžeš hrát na českou kytaru. V dnešní době, kdy zaniká hodně českých značek, kupujou to cizinci a stává se z toho nějaká béčková záležitost… Tohle je jedna z mála dobrejch českejch věcí. Není to masovka, ale poctivá ruční výroba. Je to kytara na celej život a navíc se to tu dá kdykoliv servisovat.
Vážím si toho, že můžu bejt součástí znovuobnovení značky Jolana a že na to s radostí můžu hrát, protože je to skvělý.
Doufejme tedy, že česká značka nezanikne mezi množstvím zahraničních kytar a najde si opět své místo na trhu jak mezi mladými, tak i zkušenými kytaristy.
Foto zdroj: osobní archiv Oty Váni, www.frantisekortmann.eu