Mobile menu

Rozhovor – Olda Krejčoves

Co Tě Oldo přivedlo k hudbě a jaké byly tvoje začátky?

Na začátku byl můj táta, kterej uměl trochu na španělku. Na ZŠ jsem chodil do pěveckýho kroužku. Potom taky starší brácha mého spolužáka ze základky je Purplelog a Ledzeppelinlog a všechno tenkrát měl na páskáči a to stereo. V tý době to nějak začalo, to mi bylo asi jedenáct, dvanáct, třináct let. V jedenácti jsem začal hrát na španělku se sousedem přes ulici. Kamarád mýho otce měl barovou kapelu a hrál na el.kytaru. Tak tam už to začlo hořet.

Hraješ nebo hrál jsi někdy i na jiný nástroj než na kytaru?

Hrál jsem také na trubku a na foukací harmoniku. Učil jsem se také na akordeon. K tomu mě nějak přivedl děda, který byl muzikant, dechovkář. Na nic z toho dnes už nehraju.

V jakých kapelách jsi hrál? Kde hraješ v současnosti?

Jsem ze severních Čech, z Kadaně, tam jsem hrál v barový a popový kapele PARALEX a punkový kapele HAJ HOU. Na střední školu jsem chodil do Chomutova, heavy metalová ELIZABETH. Pak vojna do Prahy, AUS (Armádním uměleckém souboru), byl to takovej symfoňák i tanečňák dohromady. V Praze jsem už zůstal a začal hrát s Davidem Kollerem. Naposílal jsem mu svoje nahrávky a jemu se to líbilo. Vybral mě z kazet a založil Kollerband 93. To bylo zrovna období, kdy se Lucie rozpadla.

Mám svojí kapelu Okrej, tam jsou dva bratři, bubeník a basák. Vzniklo to na základě mojí sólový desky, kterou jsem vydal 2008. Pak ještě kapelu s bubeníkem z Divokýho Billa, Markem Žežulkou a ta se jmenuje POTPALTO. A samozřejmě Monkey Business.

Jak vznikla Monkey Business a jaký styl vlastně hrajete? Jak vznikl název kapely a jaký je původ kostýmů, v nichž při koncertech vystupujete?

Já jsem měl kdysi kapelu Pan Pot a hrávali jsme s kapelami Alice a Dorota BB a po těch letech za mnou přišli bubeník a basák z Dorota BB, jestli si s nimi nechci zkusit zahrát něco ve zkušebně. Šel jsem, hledali kytaristu. To bylo někdy v roce 1999 možná 1998. A bavilo nás to. Matěj Ruppert už tam byl a jako poslední přišla Tonya, hned po desce. Musím říct, že tam nebyly žádný ambice. Hráli jsme prostě, protože nás to společně bavilo. No a Roman Holý, který založil ideu MB, se spojil se Sony a hned první deskou jsme vystřelili nahoru. Co se týče stylu, není to jen funky. Má to taneční beaty, takže je to taneční hudba. Úplný základ vychází z černošského funku. Názvů bylo asi osmdesát. V hospodě v Budějovicích se losovalo. Pak se vytáhla nějaká blbost. Už ani nevím, koho napadlo Monkey Business. Dá se to přeložit asi jako “debilní kšeft”. V kostýmech jsme od prvního koncertu. Měli jsme tanga a punčocháče, latex, kůži, dřeváky, medvědí kůži v létě, pytle na odpadky, dresy hokejových rozhodčí a tak dále a tak dále. Hlavním iniciátorem kostýmů je Mrázek, basák. Ten má nejvíc crazy nápady. Myšlenka nějak divně vypadat pochází asi od P-funku a Parliament, protože kapel, které vypadají vizuálně nudně je strašně moc. Akorát když se rozhodneš mít dvakrát do roka nový kostým, po šestnácti letech ti začnou nápady pomalu docházet.

Často děláte i kolaborace s jinými kapelami nebo umělci z jiných žánrů. Jak to vzniká? Pracujete v současné době na něčem takovém?

Tady je ta scéna tak malá, že si hned všimneš toho, kdo vyniká. Tak pak stačí někoho oslovit a pokud se nějak hudebně shodneme, tak to většinou vyjde. Už jsme takhle spolupracovali s kdekým. V současnosti vzniká deska a samozřejmě když vzniká deska, zvou se i hosti a z toho vyplývá, že je pak zveme i na živé koncerty.

Kdo býval tvým vzorem a kdo tě inspiruje dnes?

Já jich měl. Zbláznil jsem se do Pavlíčka a úplně v dětství mě zaujal Kybic z Turba. Začal jsem se učit Katapult  live a Olympic. Z venku Blackmore, Eddie Van Halen, Beck , Vai , Satriani a pár let zpátky jsem si začal hodně všímat Briana Setzera.

Jaká byla tvoje první kytara a jak ses dostal ke svým současným Jolanám?

Byla to Jolana Jantar. Koupil mi jí táta. Myslím že za ní dal tenkrát 1400 korun. Když jsem pak chodil na střední školu a hrával jsem v baru, půjčoval jsem si Diamantku a Superstar, to byla bomba. Byl jsem nadšenej, to byly tenkrát na mý poměry drahý kytary a byl jsem rád, že mám možnost si brnknout.A také jsem měl Jolanu RK. Půjčoval mi je můj učitel. Pak jsem teda pokukoval po Kramerce, ale dostal jsem se dřív ke korejské kytaře Fenix.

Dnes mám Grazioso. Já si u vás, ještě před Monkey Business nechal dělat na zakázku Telecastera, takže jsem věděl, že fabrika tady funguje . V kapele s Bárou Basikovou měl basák MTD z Hořovic. Měla na hlavě otvírák na pivo. To jsem zbystřil, protože to bylo udělané velmi kvalitně. Znám jednoho člověka, který tu pracoval, už je v důchodu, a ten mi tu domluvil exkurzi ve výrobě. Petr Vykydal (zakladatel NBE) nabídl, jestli nechci hrát na Grazioso a Diamantku.

Jaká je výhoda té Diamantky třeba oproti Graziosu?

Je bez výhody. Dvě uplně rozdílné kytary

Využíváš ji na nějaké zvuky?

Občas si ji beru. Ve svých kapelách na ni hraju a někdy ji vezmu i do Monkey Business, i když tam sekne víc Grazioso

Máš svoje signature Grazioso, jak to vzniklo?

Když mi Petr (Vykydal) nabídl, jestli nechci Grazioso, nabídl mi také, že si jí můžu zkusit nějak upravit, akorát ať nezasahuji do těla a do pickguardu, ale jinak kombinace snímačů, kobylka, nultej pražec a všechny ostatní věci, že jsou na mně. Tak jsem si to doma nakreslil. Třeba hlavu a ostré rohy pickguardu jsem trochu zakulatil. V NBE mi vyhověli. Jinak snímače jsem si mohl vybrat jaké chci, jakou kombinaci a jakým způsobem se budou přepínat.

Myslíš si, že má výhodu si vytvořit vlastní kytaru?

Ani ne.Stejně potom zjistíš, že všechno už bylo objevený, všechny možný kombinace, designy a že to, co si vybereš nejspíš už někde je. Takže většinou zapluješ do toho, co se používá nejčastěji, protože to je prostě nejlepší varianta. Takže si nemyslím, že hodně světových kytaristů, kteří mají svoje kytary, vymysleli něco nového.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další spolupráci.

Foto zdroj: Mgr. Alexandr Špunda, www.spunda.cz

Videoklip skupiny POTPALTO: https://youtu.be/h3y2DvtlhFA